Kolem Anenského vrchu a nedobrovolně na Pěťák
publikováno 22.03.2015 (aktualizováno 23.03.2015)
Drsný příběh o ledu a rumu
Zdá se, že jedinej, kdo tady poslední dobou píše reporty, jsem já, takže tentokrát pouze telegraficky:
- Tým: Šíma, Ron, Kuty
- Autem jsme vybruslili až na Mezivrší
- Čekali jsme sluníčko, byly tři pod nulou, mlha a všude vrstva ledu
- Ale vzdát jsme to nemohli. To by nás Ron zakousnul
- Na Anenský vrch to jakž takž šlo
- Rona jsme nemohli dostat z rozhledny
- Sjezd z Anenského vrchu jsme přežili
- Následující kilometr po hřebenu v ledové stopě byl úžasný, jelo to úplně samo
- Stopu směrem na Neratov asi nikdo neprojížděl od konce ledna, kdy jsem tam byl naposledy já
- Hazardní sjezd po střídajících se pruzích jehličí a ledu
- Kolečko kolem Anenského vrchu zakončeno výstupem do Mezivrší
- „Ještě dojdem pro tu kešku na červené na Komářím vrchu, ale víc už ani krok!“
- „Zpátky tu ledovou oranici nesjíždím, to to radši objedem přes Pěťák!“
- V protisměru míjíme dámskou výpravu ploužící se směrem k tomu sjezdu. Hnát je zpátky nemá smysl. Tak jen dobrá rada: „Tudy příště nejezděte!“
- Odposlechnuto od neznámého běžkaře na Pěťáku: „Já jsem čekal opalovačku a vono h....!“ To bylo přesné.
- Čaj s rumem
- Sjezd ledovým korytem dolní cestou na Mezivrší. Průběžně čekat na Rona (on je jinak uraženej, že mu ujíždím)
- A na závěr telefonát od Radomira z prosluněné doliny – že prý nám vyšlo krásné počasí a určitě jsme si to výborně užili
Kuty
Komentáře
Přispívat do diskuze mohou jen přihlášení uživatelé.
Kategorie: cyklistika, MTB
Návštěv: 16867
Dnes: 1
Online: 10
Telegraficky taky dobrý a aspoň mám dle fotek přehled, jak na hřebenech vypadá. Už se nemožu dočkati toho, až tam zase vyrazím ... zrovna okolo Komářího vrchu mám ještě nějaký resty. Howgh!!!